|
|
Příprava slitiny na bázi nemísitelného systému Fe-Cu
Semerák, Petr ; Havlík, Petr (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Cílem této práce je příprava slitiny FeCuMn v ekvimolárním složení tavením a analýza vzniklé mikrostruktury. V teoretické části se práce zabývá mísitelností a využitím nemísitelných systému v praktických aplikacích. Dále je zde popsán vliv rychlosti ochlazování a vliv poměru složek nemísitelného systému Fe-Cu na vzniklou mikrostrukturu. Praktická část práce prezentuje mikrostrukturu slitiny FeCuMn, která byla připravena tavením v indukční peci v ochranné atmosféře argonu. Dále se praktická část zabývá chemickým složením a tvarem vzniklých fází. U slitiny FeCuMn je analyzována teplota tavení fází, rovněž je materiál deformován a je vyhodnocena tvrdost deformovaného a nedeformovaného materiálu. V následné diskuzi jsou výsledky z experimentální části uváděny do souvislostí s publikovanými výsledky experimentů jiných autorů.
|
|
|
Behaviour of humic acids in aqueous solutions
Čechová, Eva ; Barančíková, Gabriela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
The goal of the work is to shed light on the behaviour of humic acids in aqueous solutions with special respect to dissociation and solubility. The dissociation of humic acids was studied by their partial dissolution in water and in salt solutions having different ionic strengths. Investigated humic acids originated from both lignitic and soil sources, and one of them was plasma pre-treated. Characterization methods of choice were potentiometry, conductometry and UV/VIS spectroscopy. The apparent dissociation constants were calculated according to Henderson-Hasselbalch plot. Another task was the determination of the apparent activity coefficients of acidic functional groups. Further it was studied the solubility of humic acid in aqueous solutions of salts. The dependences of pH values, conductivities and absorbances both on the content of humic acid in samples and on the ionic strength of used solutions were plotted. The kinetics of the humic acids dissociation was studied in the next step. Obtained experimental data were compared with previously suggested model assuming multi-step mechanism of humic acid interaction with water. The behaviour of all samples under study corresponded to such a multi-step mechanism. It was confirmed that degree of humic acids dissociation in aqueous solution decreases with increasing contents of humic acid as well as in the aqueous solutions of salts with increasing ionic strength.
|
|
|
Chytré potravinářské polymerní vrstvy
Valíková, Michaela ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Chytré obaly představují skupinu obalů s velkým potenciálem při použití v potravinářském průmyslu. Aktivní obaly mohou příznivě ovlivňovat stav skladované potraviny a inteligentní obaly dokážou spotřebitele informovat o stavu skladované potraviny. V teoretické části byla vypracována rešerše na téma obaly v potravinářství s důrazem na aktivní a inteligentní prvky využitelné pro potravinářské obaly, a to včetně legislativního rámce. Byly popsány látky, ze kterých se chytré obaly vyrábí. V rámci experimentální části byly připraveny ve vodě částečně nerozpustné polymerní vrstvy ze želatiny, glycerolu, síťovadla a extraktu anthokyanů. Jako síťovadlo byl použit glutaraldehyd, nebo kyselina taninová. Anthokyany byly získány extrakcí z červeného zelí. Celková koncentrace anthokyanů v extraktu byla stanovena metodou diference. U připravených vrstev byla měřena jejich rozpustnost ve vodě a spektrofotometricky hodnocena barevná reakce na pH prostředí. Byla sledována také stabilita vrstev v čase. Bylo zjištěno, že připravené vrstvy jsou schopné reagovat na změnu pH.
|
|
|
Frakcionace huminových kyselin izolovaných z lignitu
Moťka, Pavel ; Barančíková, Gabriela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována studiu lignitických huminových kyselin. Literární rešerši lze rozdělit do tří částí. První odpovídá obecné charakterizaci huminových látek s užším zaměřením na huminové kyseliny. Shrnuje jejich výskyt, složení, strukturu a využití. Druhou část tvoří kompilace doposud publikovaných monografií a vědeckých článků, které se zabývají rozdělením heterogenních huminových kyselin na užší frakce se specifičtějšími vlastnostmi. Poslední část se zaměřuje na rozpustnost huminových kyselin. Podobné je i dělení experimentální části práce. K frakcionaci huminových kyselin byla použita metoda postupné frakcionace podle pH. Získané frakce byly charakterizovány zejména pomocí UV/VIS a FT-IR spektroskopie. Byl u nich stanoven obsah popela a obsah karboxylových skupin. Všechny frakce získané postupnou frakcionací a navíc některé rozpustné frakce získané přímou frakcionací byly následně zkoumány z pohledu rozpustnosti a jejich chování ve vodném prostředí. Rámcem celé diplomové práce je porovnání obou metod, tedy metody přímé frakcionace s metodou postupné frakcionace.
|
|
|
Disociační chování huminových kyselin
Karbanová, Kateřina ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové látky jsou látky přírodního původu a tvoří nejkvalitnější složku huminových látek. Vznikají biochemickými přeměnami organických zbytků (převážně rostlinných). Chovají se jako slabě kyselé polyelektrolyty s doposud ne zcela přesně popsanou strukturou. Jejich rozpustnost je značně ovlivněna hodnotou pH, čím vyšší pH, tím vyšší je i jejich rozpustnost. V kyselinách jsou prakticky nerozpustné. Bakalářská práce se zabývá studiem disociačního chování huminových kyselin. Disociační konstanta huminových kyselin je stanovována třemi různými metodami – konduktometrickou, spektrofotometrickou a kombinací měření pH a obsahu kyselých funkčních skupin v Na2SO4. Na základě získaných výsledků jsou výsledné metody porovnávány.
|
|
|
Bioinformatický nástroj pro predikci rozpustnosti proteinů
Hronský, Patrik ; Burgetová, Ivana (oponent) ; Martínek, Tomáš (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá rozpustnosťou rekombinantných proteínov a hlavne jej predikciou. Približuje čitateľovi problematiku vzniku proteínov, ako aj proces tvorby rekombinantných proteínov. Syntetická výroba rekombinantných proteínov je významným prínosom napríklad pre farmakologický priemysel. Ide však o náročný proces, ktorý navyše nemusí priniesť použiteľné proteíny. Podstatným ukazateľom použiteľnosti výsledných proteínov je práve ich rozpustnosť. Pre spoločnosti, zaoberajúce sa výrobou rekombinantných proteínov, je samozrejme výhodné sústrediť svoje úsilie a prostriedky na výrobu tých proteínov, ktoré budú v praxi použiteľné. V tomto ohľade podáva pomocnú ruku bioinformatika, ktorá je pomocou techník strojového učenia schopná predikovať rozpustnosť proteínov, napríklad na základe ich sekvencie. Táto práca zoznamuje čiteteľa so základnými princípmi strojového učenia a predstavuje niektoré metódy strojového učenia, používané okrem iného aj na predikciu rozpustnosti proteínov. Práca ďalej opisuje vytvorenú dátovú sadu, ktorá je neskôr použitá na testovanie vybraných prediktorov a pre trénovanie konsenzuálneho prediktoru, ktorý je cieľom práce. Ďalej sa práca zameriava na konkrétne existujúce prediktory rozpustnosti proteínov a prezentuje základné princípy ich funkčnosti, ako aj výsledky ich testovania. V závere prezentuje konsenzuálny metaprediktor rozpustnosti proteínov.
|
|
|
Stanovení obsahu huminových kyselin v roztocích chronopotenciometricky
Viktorinová, Jana ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny patří do skupiny huminových látek, což jsou látky přírodního původu vyskytující se v půdách, rašelinách sedimentech a mladých uhlí. Tyto látky jsou směsí sloučenin různých molekulových hmotností a struktury. Huminové kyseliny jsou ve vodných roztocích pouze částečně rozpustné a jejich rozpustnost stoupá s rostoucí hodnotou pH. Bakalářská práce využívá v huminovém výzkumu dosud nepoužívanou metodu chronopotenciometrické titrace a jejím cílem je ověřit možnosti uplatnění této metody pro stanovení koncentrace rozpuštěných huminových kyselin. Touto metodou se určují zejména stopové koncentrace analytu. Výsledky získané chronopotenciometrickou titrací jsou srovnány s výsledky běžně používaných metod jako UV/VIS spektrometrie a potenciometrie.
|
|
|
Rozpustnost polypropylenu v uhlovodíkových rozpouštědlech
Urbánková, Radka ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Kratochvíla, Jan (vedoucí práce)
Polypropylen, velkoobjemově vyráběný polyolefin, disponuje vynikajícími užitnými vlastnostmi, ekologickou nezávadností, snadnou recyklovatelností a zpracovatelností různými technologickými postupy. Klíčovými strukturními parametry polypropylenu jsou jeho stereoregularita, molekulová hmotnost a její distribuce. V teoretické části této práce byla zpracována literární rešerše, v experimentální části byla hodnocena extrahovatelnost a rozpustnost polypropylenového prášku připraveného na vysoce aktivním Zieglerově-Nattově polymeračním katalyzátoru v různých rozpouštědlech. Extrakce při teplotě normálního bodu varu rozpouštědla (pentan - hexan - cyklohexan - hex-1-en - benzen - heptan - oktan - ethylbenzen) poskytly obsahy extrahovaných podílů rostoucí s teplotou extrakce. Extrakce PP při konstantní teplotě 36°C (bod varu pentanu) za tlaku nasycených par v řadě rozpouštědel (pentan – hexan – heptan – oktan) poskytly přibližně stejný extrahovaný podíl s výjimkou oktanu. Oktan vroucí při teplotě 36°C extrahuje téměř dvojnásobný podíl PP než ostatní rozpouštědla. Příčina tohoto jevu není objasněna. V rámci rozpustnostní metody byl vzorek polypropylenu dokonale rozpuštěn při 140 °C v sérii několika alifatických a aromatických rozpouštědel (pentan - hexan - cyklohexan - hex-1-en - benzen - heptan - oktan - toluen - ethylbenzen - o-xylen - m-xylen - p-xylen - dekalin - chlorbenzen - 1,2-dichlorbenzen), následně po zchlazení roztoku na laboratorní teplotu byly získány a separovány rozpustné a nerozpustné podíly. Použitá rozpouštědla byla hodnocena z hlediska fyzikálních vlastností, sterických a elektronických parametrů jako jsou molekulová hmotnost, hustota, teplota varu, dipólový moment, index lomu a Hildebrandův rozpustnostní parametr. Stereoregularita rozpustných frakcí byla charakterizována metodou vysoce rozlišující 13C NMR, krystalinita metodou DSC a distribuce molekulových hmotností metodou GPC. Na základě tohoto měření byl pozorován jednoznačný trend poklesu rozpustnosti PP s rostoucím Hildebrandovým rozpustnostním parametrem rozpouštědla, což je v souladu s teoretickým očekáváním. Navíc byla prokázána silná korelace rozpustnosti PP s indexem lomu a s hustotou rozpouštědla.
|
|
|
Aprotické gelové elektrolyty s tetraalkylamonnými solemi
Michalec, Juraj ; Veselkova, Iuliia (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Podstatou tejto diplomovej práce je zhrnúť poznatky o aprotických gélových elektrolytoch.V diplomovej práci sú vysvetlené metódy pre meranie elektrochemických vlastností aprotických gélových elektrolytov. V teoretickej časti sa zameriavam na poznatky, ktoré súvisia s aprotickými gélovými elektrolytmi, ich históriou, vlastnosťami, prebiehajúcimi mechanizmami a využitím v praxi. V experimentálnej časti sa zaoberám prípravou vzoriek gélových polymérnych elektrolytov, u ktorých vyhodnocujem ich vlastnosti, elektrickú vodivosť a potenciálové okno.
|
|
|
Predikce vlivu mutace na rozpustnost proteinů
Velecký, Jan ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Hon, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření prediktoru změny rozpustnosti mutovaného proteinu ze znalosti jeho původní 3D struktury. Predikce rozpustnosti proteinů je část bioinformatiky, která dosud není uspokojivě vyřešena. Přičemž především predikci ze 3D struktury není věnována náležitá pozornost. Práce obsahuje souhrn relevantních znalostí o proteinech, jejich rozpustnosti a stávajících predikčních nástrojích. Princip navrženého prediktoru je inspirován článkem Surface Patches, a práce si tak dává za cíl také ověřit výsledky v něm dosažené. Navržená predikce funguje podle změn oblastí kladného elektrického potenciálu nad povrchem proteinu. Nástroj byl úspěšně implementován a byla provedena celá řada výpočetně náročných experimentů. Z nich vyplynulo, že tímto způsobem lze elektrický potenciál, a tedy i prediktor, použít úspěšně jen u omezené množiny proteinů. Metoda použitá v článku navíc koreluje s mnohem jednodušší proměnou celkového náboje proteinu.
|
host ::
RSS.